Diagnostika a léčba kulhání

Kulhání je označováno jako ztráta schopnosti normální chůze. Znamená to, že má kůň strukturální nebo funkční poruchu pohybového systému. Kulhání mohou ovlivňovat nejen faktory, které souvisí se svalovou nebo kosterní soustavou, ale i metabolické, oběhové nebo nervové problémy. Téměř jakákoliv abnormalita v těle koně může způsobit kulhání.

Nejčastější příčinou kulhání je muskuloskeletální porucha, je tedy důležité, aby veterinární lékař uměl (s pomocí zobrazovacích technik) přesně diagnostikovat problém.

Ultrasonografické vyšetření

Ultrasonografie je druhou nejčastěji používanou zobrazovací metodou ve veterinární praxi. Používá ultrazvukové vlny v kmitočtovém rozsahu 1,5 až 15 MHz za účelem vytvořit obrazy tělesných struktur na základě vzoru odražených od tkání a orgánů. Ultrazvuk se používá k vyhodnocování většiny měkkých tkání a slouží jako pomůcka pro interpretaci nálezů.

Rentgenologické vyšetření

Používá se pro posouzení struktur kostí a hustších tkání, záření prochází měkkými tkáněmi (tuky, svaly) a je absorbováno hustými tkáněmi (kosti, nádory).  Je to nejefektivnější používaná zobrazovací metoda v hipiatrické praxi, která dokáže odhalit většinu příčin kulhání koně, jako např.:

Navikulární syndrom (Podotrochlóza)

Podotrochlóza je degenerativní onemocnění nebo zánět navikulární (člunkové) kosti a okolních tkání. Je způsobena opotřebením z důvodu nadměrné zátěže nebo stárnutí.

Příznaky: Kůň má bolestivou patku a kulhání je zpočátku mírné a přerušované. Postižený kůň se snaží chodit po špičce kopyta, vzhledem k napětí či zánětu vazů podporujících navikulární kost. Průtok krve je snížený, tudíž se zvyšuje tlak v kopytě. Chůze se výrazně zhorší po práci na kruhu nebo na tvrdém povrchu.

Terapie: K léčbě tohoto onemocnění je zapotřebí aplikace vhodných léčiv, správné podkování a přizpůsobení zátěže (práce na vhodném povrchu, delší zahřívání koně, apod.).

Schvácení kopyt (Laminitida)

Laminitida je zánět kopytní škáry, ke kterému dochází z nejrůznějších příčin (např. kolika, obezita, poporodní komplikace). Ve většině případů narušuje celkový zdravotní stav koně.  S ohledem na závažnost onemocnění může docházet k rotaci či poklesu kopytní kosti, což je velmi závažný problém, který se již nikdy nezhojí dokonale. Koně s takovýmto poškozením závěsného aparátu vyžadují intenzivní péči po celou dobu svého následného života.

Příznaky: Kůň opatrně došlapuje, má tendence k odlehčování postižených končetin a prokazuje známky nepohody. Teplota kopyta je zvýšená. Při těžkém průběhu nemoci se mohou objevit tyto příznaky: pocení, zvýšená teplota, viditelný třes i tendence k ulehnutí.

Terapie: Úprava kopyt (řezy), omezení příjmu potravy.

Kostnatění kopytních chrupavek (Osifikace)

Jedná se o nejčastější nález na rentgenových snímcích předních končetin koně. Závažnost onemocnění se posuzuje na stupnici 1-5, kde 5 je nejzávažnější. Obvykle se tvoří z důvodu špatné výživy, genetických vlivů nebo stárnutí koně a ve většině případů u koní s úzkými kopyty nebo nepravidelným postojem. Koně s vyváženými a širokými kopyty nemívají s osifikací problém.

Příznaky: Nižší stupně kostnatění se běžně klinicky neprojevují. U vyšších stupňů se může objevit kulhání.

Terapie: Osifikace je nevratné onemocnění a koni lze ulehčit pouze pomocí léků proti bolesti.

Osteochondrodistrofie (OCD)

OCD je poměrně časté vývojové onemocnění, které postihuje koně všech plemen. Skeletální aparát se tvoří díky endochondrální osifikaci, což je vývojový proces tvořící kvalitní kosti a klouby. Pokud dojde k poruše tohoto vývojového procesu, naruší se tvorba kloubní chrupavky a podpůrné kosti, což může vést k OCD (čip fraktura – zlomenina a oddělení kosti nebo chrupavky). Odlomené části mohou zůstat částečně připojené do okolní tkáně nebo mohou v kloubu putovat a způsobit zánět nebo nevratné poškození zdravé chrupavky.

Terapie: Zvolení vhodné terapie závisí na účelu, pro který má být kůň využíván, ale jako nejefektivnější terapie je považováno chirurgické odstranění odlomené části.